Popáleniny patří mezi úrazy s dlouhodobou a bolestivou léčbou. U dětí navíc vzniká riziko doživotního traumatu způsobeného následkem jizev. Jak k popáleninám dochází, jak je ošetřit a jak jim předejít?
Co jsou popáleniny?
Popáleniny jsou druh poranění kůže a tkáně způsobený velkým teplem, třením, ozářením, elektřinou či stykem s chemickými látkami. Podle rozsahu a hloubky postižení je rozřazujeme do čtyř stupňů:
Popáleniny I. stupně
Popáleniny prvního stupně postihují vrchní část kůže (epidermis), projevují se začervenáním pokožky bez puchýřů (erytém). Kůže je po zranění suchá, na dotek bolestivá a hojí se 5–10 dní. Příkladem erytému je spálení od sluníčka.
Popáleniny II. stupně
Popáleniny druhého stupně u dětí zasahují do povrchové části škáry (papilární), ale i do hluboké vrstvy škáry (retikulární). Pokožka je rudá, žlutá, nebo až do běla a s puchýři. Na dotek je kůže velmi bolestivá a podle rozsahu poškození se hojí zhruba 2–8 týdnů.
Popáleniny III. stupně
Popáleniny třetího stupně prostupují všemi vrstvami kůže a trvale poškozují nervová zakončení. Tím pádem pacient s tímto stupněm popálení necítí žádnou bolest. Kůže je tuhá a hrubá s bílými a hnědými skvrnami. Léčba trvá několik měsíců s trvalými následky (jizvami).
Popáleniny IV. stupně
Popáleniny čtvrtého stupně zasahují kůži, tukovou i svalovou tkáň a kost. Pokožka je suchá, černá s tvrdými seškvařenými skvrnami bez jakékoliv citlivosti. Tento stupeň popálenin nelze vyléčit a mnohdy končí smrtí.
Příčiny popálenin u dětí
Popáleniny u malých dětí vznikají nejčastěji převržením talíře například s vařící polévkou nebo stržením ubrusu ze stolu spolu s nádobím naplněným horkými nápoji. Důležité je také hlídat zásuvky, žehličky, sporák a další spotřebiče. Starší děti riskují hrou se sirkami, zapalovačem a hořlavinami. Závažnější popáleniny děti potkávají v souvislosti se šplháním na střechy železničních vagonů nebo na sloupy s elektrickým vedením.
Co na popáleniny u dětí?
Popáleniny je nutné zchladit pod proudem studené vody. Vzniklé puchýře by se neměly propichovat, a to z důvodu možné infekce. Malé puchýře lze ošetřit náplastí, která zabrání, aby se do rány dostaly nečistoty. K domácí léčbě lehkých popálenin jsou vhodné masti a gely na popáleniny a náplasti na puchýře.
Popáleniny u dětí – první pomoc
Jak na první pomoc při popáleninách II. stupně u dětí?
- Okamžitě přerušte působení tepla.
- Chlaďte popáleninu pod proudem vody (nejlépe o teplotě 8 °C).
- Nedotýkejte se popálenin.
- Nepropichujte puchýře.
- Zakryjte ránu náplastí, posléze nechte hojit na vzduchu.
První pomoc při závažnějších popáleninách III. a IV. stupně
- Okamžitě přerušte působení tepla.
- Odstraňte doplňky (řetízky, prstýnky, hodinky apod.).
- Chlaďte popáleninu pod proudem vody (nejlépe o teplotě 8 °C).
- Volejte linku 155.
- Nedotýkejte se popálenin.
- Nepropichujte puchýře (snížíte riziko infekce).
- Ránu chlaďte až do příjezdu zdravotnické záchranné služby.
Co při první pomoci u popálenin nedělat?
- Neodstraňujte přiškvařený oděv.
- Nebalte zraněného do mokrých přikrývek (hrozí riziko podchlazení).
- Čerstvou ránu nemažte mastí.
- Nechlaďte kostkami ledu (hrozí prohloubení popáleniny).
- Nepodceňujte návštěvu lékaře.
Trvalé následky popálenin u dětí
Léčba a trvalé následky popálenin se liší v závislosti na stupni kožního poškození a citlivosti pokožky. U dětí jsou však popáleniny celkově rizikovější než u dospělých, a to kvůli menšímu povrchu kůže.
Následky popálenin I. stupně
Erytém, tedy povrchové postižení kůže, se zhojí zcela sám. Je to červené zabarvení kůže způsobené zánětem, rozšířením nebo zmnožením cév. Hojení lze podpořit speciální léčebnou mastí.
Následky popálenin II. stupně
Poškození povrchové vrstvy je také bez trvalých následků. V případě hlubších ran a puchýřů při hojení vznikají jizvy. Rozsáhlé zjizvení si žádá implantaci kožního štěpu.
Následky popálenin III. stupně
Popáleniny třetího stupně mají za následek výrazné zjizvení tkáně. Doporučuje se i amputace a excize (vyříznutí konkrétní plochy).
Následky popálenin IV. stupně
V rámci popálenin čtvrtého stupně je nutná amputace seškvařených částí těla. Pokud popáleniny pokrývají více než 30 % těla, hrozí smrt, a to z důvodu šoku, případně z důvodu nemožnosti dýchat, v případě zasažení obličeje nebo dýchacího ústrojí.
Zjizvená kůže omezuje děti v pohybu
Když jizva po popálenině vyzrává, je třeba ji pravidelně mazat a promašťovat. Po zhojení ale při pohybu může docházet k pnutí, pocitu bolesti i celkovému snížení funkčnosti a pohyblivosti postižené části. Mezi řešení těchto obtíží patří speciální intenzivní rehabilitace – pokud ani ta nepomůže, na řadu přichází chirurgický zákrok. Ten spočívá ve vyříznutí zjizvené tkáně a všití zdravé části kůže (většinou z podbřišku). Pokud lékař určí, lze provést i takzvanou Z-plastiku – tato metoda má za úkol pomocí několika řezů do písmene Z uvolnit nežádoucí tahy ve zjizvené tkáni. Pokud malé dítě není touto zdravotní komplikací příliš pohybově omezováno, lze operaci odložit na pozdější věk.
Prevence popálenin u dětí
- Odstraňte ubrusy, které mohou malé děti strhnout ze stolu.
- Umísťujte nádoby s horkým obsahem doprostřed stolu.
- Vypínejte sporák, nenechávejte na něm nádoby s horkým obsahem.
- Odklízejte kabely elektrospotřebičů z dosahu dítěte.
- Koupejte dítě zády ke kohoutku, aby na sebe nemohlo pustit horkou vodu.
- Schovejte sirky, zapalovače a další hořlaviny.
- Kupujte spotřebiče s dětskou pojistkou.
- Mějte po ruce hasicí přístroj a co nejdříve naučte dítě přivolat záchranné složky.
Statistiky popálenin
- Ročně je léčeno na popáleniny 1 % obyvatelstva.
- Celkem 97 % popálených je léčeno ambulantně, 3 % vyžadují hospitalizaci.
- Až 61 % jsou popáleniny vzniklé kontaktem s horkou vodou nebo párou.
- Až 24 % popálenin vzniká působením ohně.
- Až 4 % popálenin mají na svědomí chemické látky (poleptání).
- Až 3 % popálenin vznikají elektrickým proudem.
- Dětské popáleniny tvoří 40 % z celku.*