Gangréna je druhotná forma nekrózy, tedy odumírání živé tkáně. Objevuje se ve chvíli, kdy do tkáně neproudí dostatečné množství kyslíku a živin, obvykle kvůli poruše krevního oběhu nebo infekci. Typickým místem výskytu jsou dolní končetiny, hlavně prsty u nohou a chodidla.
Postižené místo může být zpočátku jen bledé a chladné. Postupně se však barví do fialova až černa a tkáň začíná odumírat. Pokud se přidá infekce, stav se velmi rychle zhoršuje. Bez včasné léčby může sněť vést až k amputaci postižené části končetiny.
Existuje několik forem sněti, které se liší příčinou i průběhem.
Suchá gangréna vzniká kvůli dlouhodobém nedokrvování prstů či končetin, při kterém buňky postupně odumírají. Kůže i podkoží vysychají a tvrdnou, až získají tmavou až černou barvu. Postižené oblasti mohou vypadat jako „mumifikované“. Typicky se objevuje u lidí s aterosklerózou nebo ischemickou chorobou dolních končetin. Suchá gangréna se šíří pomalu a nebývá infekční, přesto vyžaduje lékařský zásah. Může se totiž snadno změnit ve vlhkou formu.
Tento typ je následkem bakteriální infekce v poškozené nebo nedostatečně prokrvené tkáně. Postižené místo je oteklé a hnilobně zapáchá. Objevuje se hnisavý sekret. Kůže bývá nazelenalá nebo šedá a tkáň se rozpadá. Vlhká gangréna je mnohem nebezpečnější než suchý typ. Postupuje velmi rychle a může vést k život ohrožující sepsi (otravě krve).
Další nebezpečnou formu sněti způsobují bakterie rodu Clostridium. Tyto bakterie vytvářejí v tkáni plyn, který při pohmatu postiženého místa vydává slyšitelný „křupavý“ zvuk. Dochází k silnému otoku, bolestem a celkovému zhoršení stavu. Bez okamžitého chirurgického zásahu může nemocný zemřít během několika hodin.
Specifickým stavem je vnitřní sněť, která postihuje vnitřní orgány a tkáně, například žlučník či střeva. Projevuje se bolestí v dané oblasti, nižším krevním tlakem a horečkou.
U diabetiků se můžete setkat s pojmem diabetická gangréna. Vysoká hladina cukru v krvi poškozuje cévy i nervy, což vede ke špatnému prokrvení nohou a zhoršenému hojení ran. I malé poranění, otlak nebo puchýř se u diabetika mohou rozvinout ve vážnou infekci. Tento stav se správně označuje jako syndrom diabetické nohy a patří k nejčastějším příčinám amputací.
Stav nejčastěji postihuje:
diabetiky;
kuřáky;
osoby s aterosklerózou nebo ischemickou chorobou dolních končetin;
seniorní a imobilní pacienty se zhoršenou cirkulací krevního oběhu;
osoby po úrazech, popáleninách či omrzlinách.
Zpozornět byste měli při jakékoli změně barvy nebo citlivosti kůže na nohou. Mezi typické příznaky gangrény patří:
chladná, bledá až fialová kůže;
necitlivost, nebo naopak silná bolest;
zápach, mokvání, výtok hnisu;
černání nebo odlupování tkáně.
Lékař gangrénu pozná obvykle už podle vzhledu rány. K potvrzení diagnózy provede krevní testy, stěry z rány nebo zobrazovací vyšetření (RTG, CT, MRI), která odhalí rozsah poškození.
Léčba závisí na typu a rozsahu poškození tkáně. Základem je:
odstranění odumřelé tkáně;
podávání antibiotik při infekční formě;
zlepšení prokrvení pomocí angioplastiky nebo bypassu;
hyperbarická oxygenoterapie, která zvyšuje množství kyslíku v tkáních a brzdí růst bakterií.
Pokud je poškození rozsáhlé, může být nutná amputace části končetiny, aby se zabránilo šíření infekce a zachránil se pacientovi život.
Zvláště lidé trpící cukrovkou nebo cévním onemocněním by si měli všímat jakýchkoli změn na svých chodidlech a nohou. Věnujte pozornost změnám barvy kůže, otlakům, prasklinám a dbejte na správné hojení ran. Diabetici by navíc měli docházet na pravidelné kontroly a při každé návštěvě diabetologické ambulance by si měli nechat zkontrolovat i stav chodidel. Velmi často totiž začíná gangréna u prstů nohy.
Pokud se objeví i malá ranka, hned ji vyčistěte, sterilně ošetřete a sledujte, zda se správně hojí. Jakékoli zhoršení nebo známky infekce, například zarudnutí, otok či zápach, jsou důvodem k návštěvě lékaře.
Přečtěte si také:
