Hojení ran po operaci probíhá ve třech fázích a délka jejich trvání se odvíjí od závažnosti zákroku a průběhu hojení. Nekomplikované neboli primární hojení probíhá bez vedlejších zdravotních potíží. Sekundární hojení doprovází například zvýšená sekrece z rány či známky infekce.
Rekonvalescence po operaci
Délka pobytu v nemocnici a následné hojení operační rány souvisí s druhem a závažností absolvovaného zákroku a s celkovým stavem organismu. Pacient je propuštěn z nemocnice domů, pokud:
- se neobjevují silné bolesti,
- je teplota těla v normě a rána nevykazuje známky infekce,
- je příjem potravy a tekutin v normě, stejně jako vyprazdňování,
- je pacient soběstačný nebo má zajištěnou domácí péči,
- není do těla zaveden katétr apod.
V případě, že se po operaci dostaví komplikace, je nutné okamžitě kontaktovat zdravotnickou službu.
Fáze hojení ran
Exsudativní fáze
V této etapě hojení je zastaveno krvácení i produkce tkáňového moku. Exsudativní fáze nekomplikovaného hojení probíhá 2–3 týdny.
Proliferativní fáze
Současně probíhá proces obnovení drobných cév, kolagenových vláken a dalších tělních spojů na okrajích ran. Nekomplikované hojení trvá zhruba týden.
Diferenciační fáze
Diferenciační fáze navazuje na fázi exsudativní. Buňky z okrajů ran začínají srůstat a tvoří překrytí ran (jizvy). Závěrečná fáze trvá měsíce i roky.
Možné komplikace při hojení pooperační rány
Hojení ran po operaci může doprovázet hned několik komplikací, které celý proces prodlužují. S čím se lze setkat?
Hnisající rána po operaci
Jednou z nejčastějších komplikací doprovázejících hojení ran je infekce. Mikroorganismy se do rány mohou dostat z povrchu kůže nebo použitím nedostatečně sterilních nástrojů. Po operaci imunita a schopnost lidského těla bránit se choroboplodným zárodkům klesají, proto je nutné dodržovat přísnou hygienu.
Výtok z pooperační rány
Mokvající rána přirozeně doprovází její hojení, ale také může znamenat vznik infekce. Malé množství vyprodukované čiré tekutiny je v pořádku. Pacient by měl zpozornět, pokud výtok do několika dnů neustává nebo z rány vychází velké množství hnisu.
Dehiscence rány
Dehiscence nebo také rozpad rány značí poruchu v procesu hojení. Organismus tak reaguje na cizí materiál v těle (stehy, svorky apod.), sekundární infekci, hematom (modřina/ krevní výron) v ráně, metabolickou poruchu nebo rozšířenou infekci. Nehojící se rána po operaci vyžaduje obvykle vypuštění hematomu, odstranění infekce či nastolení podtlakové terapie, která spočívá ve vytvoření podtlaku při uzavření rány.
Pooperační péče
Pro urychlení hojení se doporučuje dodržovat následující postupy:
- pravidelně měnit krytí rány,
- ránu a jizvu omývat a odstraňovat zbytky zaschlé krve,
- po umytí nechat ránu dostatečně uschnout,
- po uschnutí rány a jejího okolí použít vhodné krytí.
Je-li rána zhojená, po odstranění stehů a dalších cizích předmětů je vhodné jizvu promazávat mastí, kterou pacientovi doporučí lékař či lékárník. Po zacelení jizev se doporučuje takzvaná tlaková masáž jizvy, která pomáhá předejít hypertrofickému (vyvýšenému) zjizvení. Masáž není vhodná, pokud je jizva nezhojená a bolestivá.
Jak na tlakovou masáž?
Prstem stlačte zhojenou ránu tak, aby se odkrvilo nehtové lůžko, vydržte 30 vteřin. Poté tlak uvolněte a prst posuňte po jizvě o kousek dál a proces stlačení opakujte. Promasírujte tak celou délku jizvy. Vyvarujte se přejíždění po jizvě, soustřeďte se pouze na bodové vyvíjení tlaku. Masáž praktikujte minimálně 3× denně.
Při rekonvalescenci je nutné dodržovat klidový režim (vynechat sportovní aktivity, nezvedat těžká břemena). Dbát by se mělo na dostatečný pitný režim, zdravou stravu a na doporučení lékařů.
Mohlo by vás zajímat: