Puchýř je malá dutinka pod povrchem kůže vyplněná čirou tekutinou. Vzniká jako přirozená obranná reakce těla na tření nebo tlak. Svrchní vrstva (pokožka) se při opakovaném mechanickém namáhání oddělí od spodní vrstvy (škáry). Vzniklý prostor se zaplní tekutinou a vytváří sterilní prostředí, které chrání citlivou tkáň.
Jakmile se začne na noze objevovat místečko vyplněné tekutinou, zabraňte jeho dalšímu tření. Pokud totiž dráždění pokračuje, puchýř se zvětšuje, bolí, může samovolně prasknout, což prodlužuje dobu hojení. Pokud víte, že se tření nevyhnete, je namístě postiženou oblast chránit, ideálně vhodnou náplastí, která vytvoří bariéru mezi kůží a obuví nebo jiným zdrojem tlaku.
Velmi dobře fungují i náplasti na puchýře, tzv. hydrokoloidní náplasti, které kromě ochrany napomáhají i samotnému hojení. Vytvářejí prostředí, ve kterém se kůže regeneruje přirozeněji a bez tvorby strupu.
Odborníci radí: pokud puchýř nebolí a nijak vás neomezuje, nechte ho být. Svrchní vrstva kůže funguje jako přirozený kryt a chrání ránu před infekcí. Jakmile ji odstraníte, vystavujete citlivou tkáň zbytečnému riziku vniku patogenů.
Jiná situace nastává ve chvíli, kdy je puchýř velký, napjatý, citlivý na dotek a hrozí, že samovolně praskne. V takovém případě ho můžete propíchnout na jeho okraji sterilní jehlou nebo dobře vydezinfikovanou jehlou na šití. Poté pomocí sterilního krytí opatrně vytlačte tekutinu. Puchýř překryjte náplastí, doporučujeme Leukoplast® barrier, aby se do něj nedostaly nečistoty.
Jakmile puchýř praskne, ztrácí svou přirozenou ochranu a je potřeba se o něj starat jako o otevřenou ránu.
Místo vydezinfikujte.
Volnou část kůže neodstraňujte.
Ránu překryjte sterilním krytím. Pokud nehrozí tření nebo znečištění postiženého místa, můžete vydezinfikovanou ranku nechat volně.
U krvavého puchýře (kdy došlo třením k drobnému poranění cév) platí stejný postup, jen je potřeba dbát na ještě důkladnější hygienu a ochranu rány.
V obou případech se snažte udržovat místo sterilně čisté a zabraňte dalšímu tlaku a dráždění. Kvalita péče o puchýř rozhoduje, zda se zahojí rychle, nebo se zanítí.
Hojení puchýře je přirozený proces, který obvykle trvá několik dní. Pokud místo zůstane neporušené, tělo si s hojením poradí poměrně rychle. Jakmile však praskne, je potřeba věnovat péči větší pozornost. Důležitou roli hraje prostředí, ve kterém se rána hojí.
Při léčbě puchýře upřednostněte tzv. vlhké hojení. Udržujte ranku v chráněném, mírně vlhkém prostředí. Vlhké hojení přirozeně podporuje regeneraci, snižuje bolest a minimalizuje riziko vzniku jizvy.
Puchýře se obvykle zahojí za 3 až 10 dní. Malé a neporušené zmizí za cca 3–5 dní, zatímco prasklé či větší se hojí zhruba 1–2 týdny.
Preventivní opatření se snadno řeknou, ale hůře provedou. Základním krokem je zamezit tření, tlaku, vlhkosti a přehřívání kůže. Pomůže:
dobře padnoucí obuv,
ponožky z prodyšného materiálu,
postupné „rozchození“ nových bot,
ochrana citlivých míst při zátěži.
Přečtěte si také:
